Den padesátý

Počasí se mění. Listí na stromech je méně a méně, studená fronta konečně dorazila. V podobě migrény včera odpoledne a v noci v podobě vichřice, která na některých místech lámala a možná stále láme stromy.

Dobře nechci přehánět, vichřice to vyloženě není. Jen dost prudkej, silnej a rychlej vítr. V normálním domě/bytě takovej “větřík” nenadělá moc škody. V našem bytě je to trošku problém. Už jsem dlouho nepsala nic o našem úžasným bytě, tak mám zase možnost. To, že nám kapou kohoutky v umyvadle a ze záhadnýho důvodu to teče místo do umyvadla na zem, už jsem přešla. Koupelna je prostě průšvih už od začátku.

Dokonce i na kuchyň jsem si zvykla. Musím si teda jen dávat pozor abych nezapálila záclonu, když vařím. Můžu používat jen tři vařiče, protože tím třetím čudlíkem se nedá otočit. Musím okamžitě sundat konvici z vařiče, jakmile voda začne vřít, protože se sama nevypne a když ji nechám moc dlouho vřít, začne se, nejspíš, loupat “omítka” ze zdi. Dokonce jsem si i zvykla na naše okna, který mají okenice obalený hliníkovou folií. Ale že ty pitomý okna nepůjdou zavřít, to jsem opravdu netušila. Takže když mi včera došlo, že vlastně nestačí zavřít jenom moje “balkónový dveře” a la okno, ale i ostatní okna, myslela jsem, že se zblázním. Nějak jsem je utěsnila a šla si lehnout, protože hlava mě furt děsně bolela.

img_20161113_130806
ty vypálený díry nejsou moje práce (sama tu záclonu nechápu, neptejte se)
img_20161113_130915
to taky není moje práce, ale bojím se, že ta konvice tomu moc nepomáhá

Ráno jsem vstávala velice brzo, v bytě chladno, okna v kuchyni napůl otevřený. Záclona naštěstí na svým místě. Skla taky nebyly vymlácený, YES. Takže jsem šla okamžitě pro všestrannou domácí pomůcku a ty zatracený okna k sobě přilepila lepicí páskou. Pak jsem si pěkně udělala snídani a šla do muzea. (Nevykládejte si moje bytový příhody nijak špatně, mám se tu totiž docela dobře, použitelný to je, teplo tu taky je a mám vlastní pokoj, co víc si můžu přát, královsky se tu bavím :D)

img_20161113_130824
okno napravo zavřít jde, proto jsou svázaný takhle, moje izolepa zas tolik nelepila, seženu časem pořádnou

Tak a teď už k tomu muzeu. Je to Národní muzeum historie. Mají jednu stálou expozici: Rumunsko mezi dvěma světovými válkami. Je to moc pěkně udělaný, s figurínama, oblečkama, medailema, videama, super zvukama a tak. Pro studenty jen za 2,5 lei :))

Další expozice patří umění z různých dob, objektům, který se našly na území Rumunska. Takže šperky, vázy, přebaly knih, roucha, peníze, talíře a tak dál.

Asi nejzajímavější je expozice s Trajánovým sloupem. Jsou to dvě patra šutrů (sádry?) s vyrytýma figurama, takový příběhy Dacie, hrozně pěkný, dokonce i dokument od National Geographic o možné teorii, jak ten sloup stavěli. (link není teda to video, ale je to taky zajímavý). Byla jsem tam s Kami, která spěchala, takže jsem nestihla zjistit, jestli to je pravej sloup, ale pochybuju, páč ten myslím stojí pořád v Římě..

img_20161113_105648

img_20161113_105550
ten strop tak fakt vypadá!!

img_20161113_105911img_20161113_105750img_20161113_105017img_20161113_110023img_20161113_084936

 

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s