Kam se podělo Rumunsko?

Nikdy by mě nenapadlo, že to celý uteče tak hrozně rychle. Ze začátku se to zdálo skoro až nemožný a bez konce. Ale nakonec jsem si to vlastně hrozně užila a dalo mi to hrozně moc do života. Celá zkušenost mi dala neuvěřitelnej nadhled, nový perspektivy a nezapomenutelný zážitky. A díky celýmu tomuhle blogovýmu projektu i náhled na změnu mýho myšlení. Je hrozně vtipný si číst, co jsem si o Rumunsku myslela na začátku a jak jsem se postupně změnila. Protože tahle zkušenost mě opravdu dost změnila.

Uvědomila jsem si, že sice pořád nevím, co chci v životě dělat, ale už alespoň vím, jakým směrem se přibližně vydat. Došlo mi, že mě vlastně hrozně baví objevovat na vlastní pěst nový věci, učit se novým jazykům a objevovat nový kultury. Baví mě stát se součástí úplně jiné společnosti, vyjít z komfortní zóny a nechat se unášet proudem nevědomosti. Baví mě, postupně se stát místním, objevovat skrytý kouty nejrůznějších míst a jejich historii, jejich příběh, co vlastně ve skutečnosti skrývají. A ze všeho nejvíc mě baví, když všechny tyhle vědomosti můžu předat někomu, kdo ta místa taky navštíví, baví mě vysypat všechna ta tajemství a jenom sledovat ty užaslý tváře lidí, kteří chápou, jak geniální mi to celý přijde.

Svým způsobem jsem se trošku stala Rumunkou. Pochytila jsem jejich telefonovací mánii. Už nemám problém si s někým volat dýl jak minutu a dokážu to vydržet pěkně dlouho, což je dost změna oproti mojí averzi k telefonování.

Díky studiím na etnologickým oboru a vůbec pobytu v Rumunsku, kde je spousta lidí pyšná na svůj národ, mi došlo, že mě vlastně i zajímá česká mytologie a český tradice, takže to pravděpodobně budu ve volným čase studovat.

Přišla jsem na to, že mám asi vlastně ráda rumunský metro, ikdyž bylo věčně narvaný a většinou jsem si na něj akorát stěžovala. Chybí mi, jak bylo široký, ty velký plastový sedačky a vlastně celkově ten jednoduchej, ale funkční design. Chybí mi oznámení o zavírání dveří a hlášení stanic. Celkově mi chybí slyšet ten jazyk všude okolo sebe, čeština na mě teď na ulicích působí hrozně zvláštně, možná trochu namyšleně a vůbec nedokážu říct proč.

Chybí mi ta balkánská pohoda, jak nikdo nikam nespěchal, jak všichni měli čas, chybí mi úcta k chodcům, kde na ulici zastavila i tramvaj, aby člověka pustila na přechodu. Taky mi hrozně moc chybí rumunský pečivo. To jejich pečivo, který člověk může koupit v metru a naprosto se mu z něj chvějou chuťový kanálky. Ty jejich covrigy (preclíky)! A polonezi a placinty [plačinty], ach, kde je jim konec.

Možná jsem si stěžovala, ale to asi jenom proto, že mi nedocházelo, jaký mám štěstí a možná proto, že su Češka a my Češi si moc rádi zanadáváme, jak je všechno naprd. O to víc mám radost z toho, že jsem si uvědomila, jak moc si téhle zkušenosti vážím. Kdybych dostala tu stejnou možnost znovu, určitě bych se jí chopila všema deseti.

Myslím si, že v životě je neskutečně důležitý mít tenhle nadhled. Vyjet někam a strávit tam nějakou delší dobu, nebýt jenom turista, kterej vidí tu povrchní stranu věcí. Člověku to neskutečně otevře oči a najednou vidí věci, kterých si dřív nevšiml. Teď už jenom doufám, že mi to zůstane a neponořím se zpátky do starých kolejí. Je vlastně dobře, že tady všechno tohle píšu, protože si to budu moct vlastně kdykoliv připomenout a o to víc si toho budu vážit.

Naposledy bych chtěla poděkovat všem, kteří mě v mém dobrodružství podporovali. Neskutečně si toho vážím, protože právě tahle podpora mě udržovala nad vodou, dodávala mi odvahu překonat všechno to neznámý a nějak se s tím vyrovnat. Můžu s jistotou říct, že jsem si Rumunsko, navzdory všem jeho nedostatkům zamilovala. A možná to byly právě ty nedostatky, který toho docílily. TRĂIASCĂ ROMÂNIA  ❤

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s